Obec Nemyšl

Prudice

Z historie Prudic

 

PRUDICE

 

Kdysi zde bylo neopevněné vladcké sídlo.V roce 1873 se připomíná jistý Suda z Prudic, o kterém víme, že držel zboží v Rašovicích a Hlístově. Toto příjmení měli někteří členové vladckého rodu z Nemyšle, například Jindřich z Nemyšle a jeho bratr Litvín, kteří se psali z Prudic. Potomci prvních vladyků pocházeli z panské větve starého českého vladyckého rodu Špetlů z Prudic a Janovic, Který byl stejného rodu jako Mitrovští z Nemyšle. Z vladyckého rodu Špetlů z Prudic vznikl Jindřich, který u Německého, dnes Havlíčkova Brodu držel ves Krupou. Roku 1516 se stal v Litomyšli hejtmanem. Zemřel v roce 1547, když předtím pochoval své dva syny – Jana a Václava. Jan Špetle z Prudic byl roku 1502 přijat od nejvyššího purkrabího Jana z Janovic a syna erbovního strýce a od té doby se pak psal z Janovic. Koncem 16. století již z této táborské větve Špetlů z Prudic není nikdo uváděn. V roce 1452 zboží Špetlů držel Bohuslav Mitrovský z Nemyšle a po něm Jan z Nemyšle. Ves příslušela k Nemyšli, i když její část až do roku 1517 přináležela k Borotínu. Snad to byla ta část vsi, na které dlouho žili svobodníci Čeňkové, jejihž rod se zde udržel velice dlouho.

 

 

PRUDICE – ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

 

Hřbitov se nachází 500 m JZ od obce a 500 m SV od nádraží Sudoměřice u Tábora, uprostřed pole na návrší.

Doba založení hřbitova není známá, doložen je v 1. čtvrtině 18.století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1780. Poslední pohřeb se zde konal roku 1939. Hřbitov má speciální oddělení pro utečence. Na kraji hřbitova je zbytek zbořené márnice.
Po vypuknutí první světové války došlo k masovému přesunu haličských Židů směrem do rakousko-uherského vnitrozemí. Z vrchnostenského nařízení (a ze strachu, aby se vyděšené, zubožené davy nedostaly až do Vídně a k Vídni) musely všechny židovské obce tehdejšího Rakouska - Uherska přijmout stanovenou kvótu uprchlíků. Ti se z části intergovali se svou novou hostitelskou obcí, z části se po skončení války vrátili do svého původího sídliště. Ale také umírali. Už proto, že hygienické podmínky v "utečeneckých" táborech byly velice nedostatečné . V epigrafice se pak na většině těchto "haličských" náhrobků setkáváme s obratem "pelit milchama " - uprchl před válkou z Haliče, okres Zborow (např.) atd. atp.
Co je zajímavé, je skutečnost, že jen málokteré obce vytvářely na svých hřbitovech oddělené sekce pro haličské souvěrce. Naopak, zde by mohlo jít o opačný případ - že haličtí (méně asimilovaní tj. z jejich pohledu zbožnější židé) sami usilovali o to, aby měli "políčko" podle svého ritu na židovském hřbitově prudickém.
autor - Achab Haidler

Dnes je: 21.05.2019

Svátek slaví: Monika

oodělovač Poslední relace rozhlasu
Poslední relace rozhlasu
oodělovač

Aktuality

Závěrečný účet mikroregion 2019
více
Zápis a usnesení z 9.5.2019
více
Svolání ZO kraj
více
Oznámení o konání ZO 9.5.2019
více
Finanční úřad veřejná vyhláška
více
Oznámení volby
více
Informace ke spolkům
více
Volby do Evropského parlamentu oznámení počet okrsků
více
Veřejná vyhláška
více
Program pro poskytování dotaci z rozpočtu obce Nemyšl domovní čistírny odpadních vod
více
oodělovač

Anketa

Obec Nemyšl by ráda zopakovala jednodenní výlet pro děti a rodiče. Kam byste se s námi rádi podívali?