August Sedláček - Hrady, zámky a tvrze království Českého

 Tvrz Nemyšl

        Na Moravě kvete až posud  rod Mitrovských z Nemyšle, jichžto praotcové ve 14. století na tvrzi a vsi Nemyšl seděli. Praotec jejich, Litvín z Nemyšle, poprvé r. 1373 připomenutý, byl r. 1377 dne 1. června patronem kostela Hoštického. Synové jeho byli Litvín, Beneš, Bohuslav, Ondřej, Volkéř. Z bratří těch zmizí potom Volkéř docela. Ostatní bratři byli se sice před r. 1396, když již otec nežil, o zboží svá podělili, než důležitější jednání rodinná vždy společně před se brali. Tak např. r. 1397 jednu kopu platu, kterou k tomu účelu Kedruta z Hoštic odkázala, kostelu Hoštickému na vsi Újezdci zapsali. Kromě Ondřeje byli všichni přívrženci učení Husova a pečeti své ke stížnému listu ke sboru Kostnickému poslanému (r. 1415) přivěsili.

      Ke konci 15. a počátkem 16. století držel Nemyšl Jan z Nemyšle. Asi r. 1506 převzal Bohuslav Mitrovský z Nemyšle zboží předků svých, k němuž náležely tvrz Nemyšl se dvorem poplužným, ves celá, v Mitrovicích, Dědičkách, Úraze, Prudicích, Milhosticích, Střeziměři, ve Vísce u Mitrovic díly, v Přestavlcích dvory kmecí, v Hošticích dvůr poplužný s platem a podacím a polovice podací ve Střeziměři. Týž měl manželku Mandalénu z Chlumu, kterouž věnem 300 kop statku dobře opatřil, a nemaje žádných potomků kromě dcery Kunky, kteráž byla vdána za Mikuláše Kosoře z Malovic, učinil o statku svém pořízení r. 1545, aby se dcera Kunka a synové její Václav a Jan z Malovic po smrti jeho ve dluhu 100 kop v Nemyšli uvázali.

       Po smrti Bohuslavově uvázali se v Nemyšli dotčení dědici, z nichž Jan později žádného na něm dílu neměl, a podělili se o ně, tak že dostal Vilém tvrz Nemyšl s jistým příslušenstvím a Kunka díly ve vsích Prudicích, Mitrovicích, Střeziměři s podacím, Sudoměřicích, Vísce, Přestavlcích a Úklidu s mlýnem pod Kvašťovem; tato však, vdavši se po smrti prvního manžela za Bohuslava z Malovic na Kostelci Podolském, prodala r. 1564 díl svůj synu Vilémovi za 250 kop, vsi ty však ve spojení s Nemyšlí nezůstaly. Dotčený Vilém byl pán vtipný a při tom v právech dobře zběhlý, jenž měl kolik statkův, ale vždy jeden prodav na druhý se stěhoval, ač si chtěl v Nemyšli zříditi pohodlné sídlo a proto také do tvrze vložil více než 500 kop, tak že mohl v popise statku o ní položiti: „stavení všecko jakž nemalé a dobře spraveno jest.“ Z neznámých příčin prodal roku 1564 dne 31. srpna tvrz Nemyšl se dvorem popl., pivovárem, mlýnem náchlebným, štěpnicemi, chmelnicí, ves celou, v Prudicích, Sudoměřicích, Mitrovicích, Hošticích s podacím, Úlehlí, Úraze c.t.m. a ves celou Dědičky Lidmile Kapunové ze Sedčic.

          Adam Předbor z Radejšína žil na Nemyšli s manželkou svou Kateřinou z Říčan; touž učinil pořízením r. 1571 den 12. února v desky zemské vloženým poručnicí statku svého, přidav jí k radě Viléma z Talmberka a Heřmana z Říčan. Když pak potom po několika letech Kateřina ovdověla a nějaký čas smutek vdovský snášela, byla po té zase dobré mysli a vdala se po druhé za Bohuslava Těmína z Těmic. S ním společně prodala  r. 1578, 3. října tvrz Nemyšl s příslušenstvím Elišce z Lobkovic za 9000 kop míš. Paní tato zahospodařila si po nějakém čase peníze, za něž přikoupila r. 1586 od Jana Malovce z Malovic ves Petrovice se dvory kmecími ve Lhotce a r. 1589 od Jana Bartíka z Dobrémysli a na Bílém Újezdci dvůr v Hošticích. Paní tato jsouc vdána za Jiříka z Talmberka na Jankově, jemu r. 1592 v 10.000 kopách gr.č. veškerý statek svůj zapsala, tak že od těch dob statek Nemyšlský s ostatními zbožími Talmberskými spojen zůstával. Ze synů totiž Jiříkových dostal Frydrych Nemyšl r. 1618 ještě za živobytí otce svého, a poněvadž roku 1622 z konfiskace panství Vlašimské koupil, zůstala Nemyšl od těch dob při tomto panství a přestala býti sídlem nových pánů, kteří bydlili na prostranném zámku Vlašimském.

             Na tvrzi Nemyšli s příslušenstvím věnoval Frydrych r. 1634 7500 kop míš. Choti své Marii Benigně z Lobkovic, ale vklad ten zase r. 1636 z desk zemských propustil, poněvadž byla zatím dotčená jeho manželka zemřela, učinivši manžela dědicem veškerého jmění svého. Vedle posledního pořízení pána tohoto v dějinách tehdejších obzvláště vynikajícího obdržel starší syn František Vilém Hrazené Rataje a Nemyšl s oběma domy v Praze. Když pak mladší bratr Jan Arnošt r. 1654 beze všeho pořízení o statku svém ze světa vykročil, připadl díl jeho a s ním také panství Vlašimské staršímu bratru Františku Vilémovi. Tento přikoupil sice r. 1658 rytířské sídlo Záhoříčko od Kateřiny Ryterové, ale prodal r. 1662 Nemyšl se vším příslušenstvím Mikuláši Franchimontovi z Frankenfeldu za 21.200 fl.rh.

               Nový držitel staral se velice o zlepšení statku, na nejž byli páni sídlíce obyčejně ve Vlašimi málo dohlíželi; kázal mnoho stavení, jež byla zpustla, opraviti, také, což potřeba bylo nového, přistavovati a přikoupil svobodný dvůr Stranikovský a větší počet rolí všelijakých. Zboží to dobře spravené odkázal r. 1684 synu svému Vojtěchovi, jenž se oženil s Terezií Johanou Hrobčickou z Hrobčice a s ní syna Jana Antonína a dceru Františku splodil. Nemaje stálého zdraví a brzkou svou smrť předvídaje, odkázal statek dětem svým ještě nezletilým tak, aby jej máti do plných jejich let spravovala, což se také stalo, když Vojtěch roku 1699 zemřel. Dlouho poručenství to netrvalo, neb poněvadž se Terezie za hraběte Caretto Millesimo vdala a tím způsobem poručnicí zůstati nemohla, nařídili místodržící bratra Vojtěcha mladšího Antonína Alexandra, aby se v poručenství nad mladým Janem Antonínem uvázal, což se také r. 1701 dne 8. července stalo. Ale i v tom nastala brzo změna, neb Terezie Johana nepřestávala zastávati se práv dcery své Anny Františky k polovici Nemyšle a dovedla toho, že jí bylo r. 1705 místodržícími poručenství nad dotčenou dcerkou dáno a uvázání v polovici Nemyšle dovoleno. Jak se zdá, zemřely záhy obě dítky, a celé zboží jich připadlo mateři. Paní tato prodala napřed r. 1718 statek Petrovský Viktorině z Věžník a potom r. 1719 Nemyšl manželu svému Bernartovi hraběti Caretto Millesimo, v jehož rodě až do r. 1765 zůstala. Z tvrze povstal nynější zámek, který hrabě Ferdinand Dým ze Stříteže rozšířil a ozdobil.