Volby říjen 2010 - zapisovatel OVK
| Jméno souboru | Popis | Velikost |
|---|---|---|
| Volby říjen 2010 - zapisovatel.doc | 21kB |
Vítejte v Nemyšli
Kraj: Jihočeský
Z historie místních částí obce
U lesa Lipiny (podle zprávy Josefa Švehly ve Věstníku jihočeských muzeí ) vykopáno bylo několik zbytků zdí, tvořících obdélník (8 a 15 kroků). V okolí a na sousedním poli nalezeny byly středověké střepy, cihly, kus kachle a jiné. I v lesíku vedle pole k severu a východu „pozorovati je možno několik spálenišť“. Jméno této zaniklé vsi není známo. Tradice praví, že tu stál hrad s kostelem – původní Hoštice.
|
NEMYŠL
Tvrz v Nemyšli kdysi stávala na místě dnešního zámku.Ves je původním sídlem hrabat Mitrovských z Nemyšle, kteří měli v erbu červený štít a v něm kůl stříbrné barvy,v klenotu pak červenostříbrné rohy střídavých barev a na každém rohu šest per.
Tvrz Nemyšl se poprvé uvádí v roce 1373 jako majetek Litvína z Nemyšle. Ves a dalších osm vesnic zdědil v roce 1506 Bohuslav Mistrovský.Po jeho smrti v roce 1545 převzal tvrz a část zámku jeho syn Vilém a druhý díl jeho matka Kuňka.Když se po devíti letech znovu provdala, připsala svůj podíl synu Vilémovi, který ještě v témže roce prodal tvrz, dvůr poplužný, pivovar, náchlební mlýn,štěpnici a chmelnici se vsí Ludmile Kapounové ze Sedčic.
V roce 1571 byl již na Nemyšli nový pán – Adam Přebor z Radejšína, a když se po jeho smrti vdova znovu provdala za Bohuslava Těmína z Těmic, v roce 1578 společně tvrz i s příslušenstvím prodali Elišce z Lobkovic.Ta pak nově získaný statek poskytla svému manželu Jiříkovi z Talnberka. Její syn Fridrich spojil zdejší panství se svým vlašimským, a k tomu navíc přikoupil Sudoměřice.Jeho syn pak dokoupil Záhoříčko a Nemyšl prodal Mikuláši Franchimontovi z Frankenfeldu,profesoru pražské lékařské univerzity. Ten poněkud zanedbané nemyšlenské sídlo dal nákladně opravit a rozšířit v barokním slohu. Když zemřel, jeho manželka Terezie Franchimontová, rozená Hrobnická z Hrobnic, roku 1719 prodala Nemyšl svému druhému manželovi, hraběti Bernardu Caretto-Millesomo, v jehož rodu Nemyšl zůstala až do roku 1765. Tehdy panství koupil Josef Curt z Mohenbachu. Nový majitel nebyl dobrý hospodář, a tak pro jeho velké dluhy byl statek za devatenáct let prodán v dražbě Josefu Poulinovi z Grässeru. Od něho koupila Nemyšl hraběnka Viktorie Golčová, rozená Deymová ze Stříteže a celé panství Nemyšl odkázala svému bratru hraběti Václavu Kazimíru Deymovi ze Stříteže. Ten v roce 1822 dal zámek přestavět a rozšířit v empirovém slohu. Deymové pak v Nemyšli žili až do konce světové války.
Zámek ve slohu renesančním,původně tvrz, obklopený anglickým parkem,přestavován byl v 17.století, kdy byla dřevěná část vystavena z kamene, dole zařízená klenutá síň a předsíň, nahoře dvě světnice a dvě komory, nad nimi obilnice.Následujícího roku shozena část proti rybníku a vystavěna světnice a komora z kamene. Zvlášť rozšířen byl zámek v 19. století za hraběte Ferdinanda Deyma.
V DATECH
1373 – Synové Litvína z Nemyšle Litvín, Beneš, Bohuslav, Ondřej, Volkéř a Jindřich darovali roku 1390 plat 1,5 kopy na lidech v Nemyšli faráři hoštickému, aby na modlitbách vzpomínal dobrých přátel Bohunka z Mitrovic a Onše z Ourazu.
1415 – Bohuslav z Nemyšle podepsal jako příznivec Husův list zaslaný do Kostnice.
1506 – statek zdědil Jan t Nemyšle a po něm zde vládl Vilém Kosoř z Malovic, který tvrz opravil nákladem 500kop
1564 – prodal Nemyšl s poplužním dvorem, pivovarem, náchlebným mlýnem, štěpnicemi a chmelnicí a celo vsí Ludmile Kapounové ze Sedčic
1571 – dalším pánem Nemyšle se stává AdamPřebor z Radejšína.Jeho vdova se provdala za Bohuslava Těmína z Těmic.
1578 – prodali tvrz Elišce z Lobkovic
1624 – zde vládl její syn Fridrych a ten spojil zdejší panství se svým panstvím vlašimským a přikoupil Sudoměřice. Jeho syn přikoupil Záhoříčko.
1622 – Nemyšl prodána Mikuláši Franchimontovi z Frankenfeldu, který opravil zdejší zámek a statek přikupováním rozšířil
1719 – prodala jeho manželka Terezie Johana Hrobnická z Hrobnic Nemyšl hraběti Bernardu z Caretto-Millesimo
1724 – vládl na Nemyšli jeho syn František Václav
1761 – další potomek Ferdinand
1765 – Nemyšl prodána Josefu Curtovi z Mohrenbachu
1784 – byla Nemyšl prodána v dražbě pro velké dluhy posledního majitele.Novým majitelem se stal Josef Paulin z Grässeru
1791 – koupila Nemyšl Viktorie hraběnka Golčová (za svobodna Deymová)
1822 – zdědil Nemyšl Jan Kazimír hrabě Deym ze Stříteže
 |
|
|
PRUDICEvětve starého českého vladyckého rodu Špeltů z Prudic a Janovic, který byl stejného rodu jako Mistrovští z Nemyšle. Z vladyckého rodu Špeltů z Prudic vynikl Jindřich, který u Německého, dnes Havlíčkova Brodu držel ves Krupou. Roku 1516 se stal v Litomyšli hejtmanem. Zemřel v roce 1547, když předtím pochoval své dva syny – Jana a Václava. Jan Špetle z Prudic byl roku 1502 přijat od nejvyššího purkrabího Jana z Janovic a syna erbovního strýce a od té doby se pak psal z Janovic. Koncem 16. století již z této táborské větve rodu Špetlů z Prudic není nikdo uváděn. V roce 1452 zboží Špetlů držel Bohuslav Mistrovský z Nemyšle a po něm Jan z Nemyšle. Ves příslušela k Nemyšli, i když její část až do roku 1517 přináležela k Borotínu. Snad to byla ta část vsi, na které dlouho žili svobodníci Čeňkové, jejichž rod se zde udržel velice dlouho.
Kdysi zde bylo neopevněné vladycké sídlo. V roce 1873 se připomíná jistý Suda z Prudic, o kterém víme, že držel zboží v Rašovicích a Hlístově. Toto příjmení měli někteří členové vladyckého rodu z Nemyšle, například Jindřich z Nemyšle a jeho bratr Litvín, kteří se psali z Prudic. Potomci prvních vladyků
pocházeli
Kdysi zde bylo neopevněné vladycké sídlo. V roce 1873 se připomíná jistý Suda z Prudic, o kterém víme, že držel zboží v Rašovicích a Hlístově. Toto příjmení měli někteří členové vladyckého rodu z Nemyšle, například Jindřich z Nemyšle a jeho bratr Litvín, kteří se psali z Prudic. Potomci prvních vladyků pocházeli z panské
|
ÚLEHLE
Tato vesnice patří k těm, které často měnily svůj název. Ve 14. století se jmenuje Láz a do století 17. změnila název na Újezdec, možná i Újezd. Snad odtud pocházel Chvalata z Újezda připomínaný roku 1318. V roce 1381 obdržel odúmrť v Jezdci Hynek z Velimovic, již roku 1384 toto zboží prodal manželům Marešovi a Zdeňce z Mutic.V roce 1383 prodal také druhou úmrť v obci Janovi z Ústí. Koncem 14. století ves náležela vladykům z Nemyšle. Roku 1403 až 1440 se zde připomíná Jan Šoltys z Újezdce. Když pak došlo k další odúmrtí roku 1465 daroval ji král Jiří Mikuláši z Nemyšle a z Mitrovic. V roce 1675 zde vyhořel ovčín, který byl opět vystavěn a současně postaveny dvě chalupy.V roce 1654 zde byli jen dva osedlí, v roce 1731 tři.
|
|
ÚRAZ
O vsi nemáme mnoho zpráv, ve kterých dobách se zde dolovalo zlato. Ještě před rokem 1390 žil jakýsi Oneš z Ourazu. Již v roce 1506 ves příslušela k Nemyšli, ale byl to i svobodický dvůr Matěje Vašků. V roce 1731 se zde uvádí tři osedlé grunty.
Ve 14. století zde bylo vladycké sídlo. Šachta zlatonosného dolu bývala tam, kde je její otvor při ústí cesty od Hoštic do vesnice. Od ústí štoly asi 20-25 kroků je prý ve skále výklenek, kde býval obraz, a odtud vede chodba, jež se asi po 20 metrech rozdvojuje. Zprávy o dolování jsou z roku 1780, kdy tu těžili již hrabě František Josef z Kuenburgu (po něm od roku 1782 hrabě Serényi, a svobodný pán z Mohrenbachu.) Na dvou místech, a to na kopci v lese nad statkem a na horní zahradě a statku nalezeny byly peníze, na onom místě i zlaté, na obou stříbrné.
|
|
ZÁHOŘÍČKO
První připomínka je z roku 1437, kdy je zmínka, že odumřel dvůr po Mikši ze Záhoříčka v Malé Zábořici (dnes Záhoříčko). Později jej držel Václav, syn Mikšíka Poldíka ze Lhoty.Tuto odúmrť daroval král bratřím ze Rzavého. S tím ale nesouhlasí Dobruš a Petr ze Sudoměřic, Purkart a Jan z Palnovic a Věta z Prčice, kteří si na toto zboží dělali nárok. V roce 1460 dosáhli svých požadavků. Do roku 1517 příslušela ves k panství Borotínskému, od kterého byla oddělena pro Alžbětu mladší z Pacova.V 16. a 17. století zde byli svobodníci. Na svobodném dvorci také roku 1545 seděl Jan Šiška z Jamovice, ale jeho synové zchudli a dvůr jim byl prodán. Roku 1589 na něm připomíná Jiřík Holub z Radíče. Pak se v jeho držení vystřídali Kateřina a Františka Ritterovi v roce 1658 dvůr koupil za 850 míšních kop František Vilém z Talberka. Po roce 1675 byl stateček spojen s panstvím Nemyšl.
 |
